|
|
Paraprobiotika, postbiotika a další -biotika
Crha, Richard ; Šálek, Petr (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Teoretická část práce pojednává o široké škále mikroorganismů a látek odvozených od probiotik. V práci jsou na základě nejnovějších publikací definovány probiotika, prebiotika, synbiotika, paraprobiotika, postbiotika, pharmabiotika, psychobiotika a onkobiotika. Dále je specifikován účel a použití zmíněných – biotik k současnému poznání jejich funkce. V experimentální části byla ze vzorku probiotických tobolek izolována DNA komerčně dostupným bakteriálním kitem a magnetickými částicemi. Byla poté spektrofotometricky stanovena její čistota a koncentrace. Za použití izolované DNA jako matrice pro konvenční PCR a detekce na agarózovém gelu bylo analyzováno složení probiotického produktu deklarovaného výrobcem. V závěru byla optimalizována metoda PMA-PCR.
|
|
|
Probiotika, prebiotika, synbiotika a postbiotika v mateřském mléce a formulích
ŠEBÍKOVÁ, Lucie
Střevní mikrobiota tvoří přibližně 80 % naší imunity. K největšímu osídlení mikroorganismy dochází v prvních 1000 dnech života dítěte, proto je důležité dbát na vyváženou stravu, která bude adekvátně podporovat růst a diverzitu střevní flóry. V teoretické části své práce přiblížím složení mateřského mléka a druhy náhradní mléčné výživy. Dozvíte se, že na složení střevní mikrobioty se podílí mnoho faktorů. Pokud dojde k dysmikrobií, například následkem dlouhodobého užívání antibiotik, může to mít za následek rozvoj metabolických, imunologických a psychických poruch. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit obsah probiotik, prebiotik, postbiotik a synbiotik v mateřském mléce a formulích v 1., 6., 12. a 18. měsíci. Data jsem čerpala z odborné literatury a ze stránek firem vybraných mléčných výživ. Pro zjištění konkrétního příjmu sledovaných látek jsem vyhodnotila jídelníčky od 10 respondentů. Mateřské mléko je nejpřirozenější formou výživy, proto je předlohou pro výrobu mléčných formulí. Dle obsahu synbiotik jsou mateřskému mléku nejvíce podobná mléka Hipp BIO combiotik a BEBA COMFORT HM-O. Nutrilon advance má ze sledovaných mlék nejpodobnější obsah prebiotik, což se potvrdilo i při sledování konkrétního příjmu z jídelníčků. Nutrilon a Hami obsahují jako jediná mléka postbiotika díky výrobnímu procesu řízené fermentace Lactofidus. Tyto údaje by mohly přispět k rozhodování jakou náhradní mléčnou výživu zvolit, pokud nemůže být dítě kojeno. Jelikož jsem ale ve své práci nehodnotila celkové složení mléčných formulí, ale pouze obsah sledovaných látek, nemůžeme vycházet z toho, že mléka, kterým vyšly nejlepší hodnoty jsou nejvhodnější variantou výživy. Výběr formulí by měl být konzultován s pediatrem nebo nutričním specialistou.
|
|
|
Krmná aditiva ve výživě prasat
KOZINOVÁ, Eliška
Výživa je jedním z nejdůležitějších aspektů chovu prasat. Každá kategorie prasat se krmí speciální krmnou směsí pro danou skupinu zvířat. Od roku 2006 je zakázáno používání antibiotik pro podporu růstu prasat. Tento zákaz vedl ke studii jiných alternativ. Velmi oblíbenými alternativy se stávají probiotika, prebiotika a fytobiotika, která mají pozitivní vliv na zažívací ústrojí všech kategorií prasat.
|
|
|
Probiotika a jejich význam z hlediska lidského zdraví
ŠTROBLOVÁ, Petra
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které při vhodném dávkování podporují rozvoj a funkci mikrobioty jedince, a tím i celkové zdraví. Cílem bakalářské práce bylo prostřednictvím dotazníkového šetření posoudit informovanost veřejnosti o probioticích a zhodnotit nabídku probiotických preparátů na našem trhu. Z 551 respondentů jich většina (63 %) věděla, co jsou to probiotika, jaké mají účinky (96 %) a v jakých potravinách se nejčastěji nachází (81 %). Průzkumem trhu s probiotiky bylo zjištěno, že nabídka těchto doplňků stravy na našem trhu je velmi široká. Celkem je k dispozici 72 synbiotických a 12 probiotických doplňků stravy od 41 firem.
|
|
|
Probiotika, prebiotika, synbiotika - jsou vůbec účinná?
Šmídová, Zuzana ; Pejšová, Hana (vedoucí práce) ; Pechar, Radko (oponent)
Probiotika a prebiotika tvoří důležitou součást naší stravy a mají řadu pozitivních účinků na lidský organizmus. Jejich kombinací vznikají synbiotika. Cílem práce bylo v teoretické části vytvořit ucelený přehled dosavadních poznatků na daná témata a v praktické části zjistit úroveň informovanosti lidí s ohledem na jejich výskyt a účinky. V praktické části bylo využito dotazníkového šetření. Po vyhodnocení všech dotazníků bylo zjištěno, že nejvíce lidem je známá problematika probiotik, mnohem méně lidem prebiotik a velmi nízkému procentu respondentů téma synbiotik. Mléčné kysané výrobky konzumuje 88,3 % respondentů, nejčastěji 2-3 x týdně; zbytek, který je nekonzumuje, tak činí hlavně z důvodu nechuti anebo nějaké formy intolerance. Respondenti znají i jiné kvašené výrobky (zelí, zelenina), které ale konzumují mnohem méně často než kysané mléčné výrobky. Nejméně často konzumují doplňky stravy obsahující tyto látky. Vzhledem k nízké informovanosti lidí o prebioticích a synbioticích by bylo vhodné zlepšit informovanost veřejnosti, co by určitě přispělo k jejich vyšší konzumaci, hlavně ve formě jejich potravinových zdrojů. klíčová slova: probiotika, prebiotika, synbiotika, zakysané mléčné výrobky, doplňky stravy
|
|
|
Mražené smetanové krémy s přidanou hodnotou
Melicharová, Barbora ; Potůčková, Miroslava (vedoucí práce) ; Lidmila, Lidmila (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnutí současných poznatků o vývoji a vlastnostech mražených krémů (zmrzlin) s přidanou hodnotou. Aktuálně patří mezi nejintenzivněji studované možnosti přípravy funkčních zmrzlin inkorporace probiotik. Jejich vitalita záleží na druhu mikroorganismu, například bifidobakterie jsou v matrici mraženého krému obvykle hůře stabilní než laktobacily. Jako vhodné kmeny dobře přežívající výrobní i skladovací proces a průchod výrobku lidským gastrointestinálním traktem byly vybrány například Lactobacillus acidophilus AB5-18, AK4-14, Lactobacillus agilis AA17-73, AC18-88 a Lactobacillus rhamnosus AB20-100. Vitalita probiotických kultur ve zmrzlině může být dále negativně ovlivněna výrobními procesy a skladovacími podmínkami, při nichž dochází k letálnímu poškození živých buněk. Patří mezi ně zejména zmrazování výrobní směsi a kolísáním teplot během skladování. Základní složky produktu (mléčný tuk, bílkoviny, laktóza, sladidla, hydrokoloidy, vzduchové bubliny, ovocné ingredience) pak působí jako přirozená ochrana vůči těmto vlivům. Přežití probiotik může být také podpořeno přídavkem prebiotik inulinu a oligofruktózy (> 9 %), začleněním kultury do čokolády (> 23 %) nebo její mikroenkapsulací do alginátu vápenatého (> 30 %).
Přídavek probiotických mikroorganismů ovlivňuje též senzorický profil výrobku, proto je doporučováno inkorporovat je až před zmrazováním výrobní směsi, čímž je jejich účinek minimalizován. Dobře byly hodnoceny například mražené krémy s obsahem Lactobacillus reuteri a Bifidobacterium bifidum. Probiotické zmrzliny mohou vykazovat slabší vůni, jogurtovou chuť a probiotickou pachuť, ale také osvěžující a příjemně kyselou chuť, vyšší viskozitu, homogennost, hladkost a odolnost vůči tání. Jejich senzorické vlastnosti mohou být pozitivně ovlivněny přídavkem mléčného tuku, hydrokoloidů (guarová guma, xanthan) a kyselých ovocných složek (jahod), nebo nášlehem (60 - 90 % obj.).
Probiotický mražený krém lze navíc s výhodou použít jako nosič dalších zdraví prospěšných složek, například esenciálních látek (mastné kyseliny, minerály a vitamíny, zejména vápník a vitamín D), vlákniny a antioxidantů. Byl také prokázán jeho antikariogenní účinek při obsahu směsné kultury Bifidobacterium lactis a Lactobacillus acidophilus.
|
|
|
Probiotické mikroorganismy v mléčných produktech
KORANDOVÁ, Květa
Probiotické mikroorganismy jsou živé mikroorganismy, které podporují optimální složení střevní mikroflóry. Tato práce pojednává o jejich pozitivním vlivu na zdraví člověka. Zabývá se popisem nejčastěji používaných rodů bakterií, mezi které patří Lactobacillus, Bifidobacterium, Streptococcus a Lactococcus. Dále pojednává o zdravotních, mikrobiologických a technologických požadavcích potřebných pro dosažení účinnosti probiotik. Jsou také uvedeny charakteristiky produktů s obsahem probiotických mikroorganismů, mezi které patří farmaceutické preparáty a vybrané funkční potraviny. V této skupině je práce zaměřena zejména na fermentované mléčné výrobky.
|
|
|
Historie kojenecké výživy od roku 1945 do roku 2008
VACUŠKOVÁ, Miluše
Výživa dítěte má v každém věkovém období svá specifika. Pro novorozenecký a kojenecký věk dítěte má především velký význam kojení. Výživa mateřským mlékem je ideálně vyvážená, zajišťuje příjem kvalitní potravy, která je mladým organizmem velmi dobře tolerována a zajišťuje optimální tělesný růst a psychický vývoj dítěte. Mateřské mléko díky svému složení zvyšuje ochranný účinek na dítě ve vztahu k infekcím a navozuje přirozenou psychickou vazbu ve vztahu matky a dítěte. Ve své práci jsem se snažila vyhledat zlomové body v koncepci kojenecké výživy ve světě i u nás a zmapovat problematiku kojení a vývoj umělé výživy od konce druhé světové války po současnost. Také jsem chtěla položit důraz na nenahraditelnost mateřského mléka, ale i na suplementaci umělých mlék probiotiky, prebiotiky, synbiotiky a jejich význam ve výživě dětí. Cílem práce č. 1 bylo vyhledat zlomové/uzlové body v koncepci kojenecké výživy ve světě od počátku 19. století a v České republice od roku 1945 do roku 2008. Cílem práce č. 2 bylo prokázat, že kojenecká výživa v současné době sleduje kromě nutričních hodnot výživy i imunologické aspekty. Cílem práce č. 3 bylo vytvořit návrh edukačního programu, který může sloužit jako praktický návod k využití teoretických podkladů v klinické praxi. Informace potřebné k dosažení stanovených cílů byly získány studiem, analýzou a srovnáváním dostupných písemných dokumentů, týkajících se přirozené i umělé výživy dětí. Většina dokumentů byla určena pro studium zdravotnických pracovníků na středních a vysokých školách v České republice. Současně bylo také čerpáno z publikací pro rodiče a širší veřejnost v rozmezí od roku 1945 po rok 2008. Pro ilustravi byly použity i některé tabulky obsahující schémata umělé výživy odpovídající době, ve které vznikly. Na těchto schématech jsem chtěla poukázat na změny v koncepcích, které s sebou přinášel vývoj nejenom ve znalostech a myšlení lidí, zabývajících se výživou dětí, ale i v nových možnostech a technologiích potravinářského průmyslu.
|
|
|
Nutraceutika a jejich zdravotní význam. Metaanalytická studie.
MARKOVÁ CHOCHOLOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce pojednává o nutraceutických produktech a o jejich pozitivním významu na lidský organismus. Klade velký důraz na prastaré fermentační technologie, pomocí kterých vznikají pro dnešní dobu nezbytné potravní produkty. Právě tyto fermentované produkty, tedy nutraceutika, obsahují živé mikrobiální kultury probiotika, a dále prebiotika a synbiotika. Uspokojí nároky současného konzumenta v dnešním 21. století a zároveň mají pozitivní a léčivé účinky na lidský organismus. Příznivě působí na mikroflóru trávicího traktu a na gastrointestinální systém, a na imunitu a obecně obranyschopnost člověka. Bakalářská práce uvádí přehled projektů, které byly zahájeny a provedeny v letech 2006 až 2011, a které tyto poznatky o nutraceutických produktech potvrzují.
|
|
| |
host ::
RSS.